Založ si blog

Když mobily nebyly, ani ty internety. . .

Cestopis na pokračování… Z nového cestopisu Cesta k branám Damašku VÝCHODNÍ AFRIKOU, jehož cestopisná a duchovní rovina se prolne před branami skutečného i mystického Damašku.

 

V podvečer při krásném západu slunce nad angolskými horami přicházíme do městečka Opuwe. Je to malá, ospalá díra uprostřed ničeho, ale je tady kemp, a to přímo v centru města, dá-li se to městem nazvat. Majitelem kempu je sympatický Němec, což je v regionu obývaném zejména Herery dost zvláštní. Jmenuje se Bruno, pochází z Dortmundu, ale žije tady už 22 let. Má radost z naší přítomnosti, takže okamžitě otevírá tři neodolatelně orosená piva. Takové orosené pivko po celodenní chůzi vyprahlou buší, to je panečku zážitek. Jen aby to nedopadlo jako včera.

V průběhu večera zjišťujeme, že Bruno je, podobně jako Luis, velký milovník černošek a zejména Himbek. Říká, že Himbky z nedalekého okolí chodí do města za prostitucí a on jejich služeb rád využívá. Seznamuje nás s historií místa a upozorňuje, že příští týden tady budou volby, a to prý bude lepší zůstat v kempu a nechodit mezi černochy. Normálně jsou prý v pohodě a soužití s několika bělochy, kteří se tady usadili, je klidné, ale při hromadných akcích občas někdo dostane chuť nakopat bílou prdel. A pak už to jde ráz na ráz, davová psychóza na začátku a několik mrtvých na konci celé atrakce. I my jsme v Africe dávno zjistili, že města jsou mnohem nebezpečnější než odlehlá území domorodých kmenů.

Bruno si nás oblíbil, a tak si můžeme v kempu postavit stan zadarmo a ještě máme každý večer zajít k němu na pár piv. Příjemný člověk v příjemném místě, to je krása. Ráno Míša navrhuje, že bychom měli dát po delší době vědět rodičům, že jsme na živu. Zní to trochu divně, dnes člověk pošle odkudkoli esemesku nebo zavolá. Ovšem píše se rok 2004 a pokrytí mobilním signálem je v Africe minimální. Některé země jej ještě nemají vůbec, například Mauretánie, Čad, Mali, Burkina Faso, Malawi, Súdán, Gabon, Středoafrická republika a další. Na ostatních územích je signál většinou pouze v hlavním městě nebo několika největších městech.

S internetem je to podobné. Buď v zemi neexistuje vůbec, nebo jen v luxusních hotelech pro zbohatlé černochy typu samozvaných generálů, masových vrahů a vykradačů mezinárodních pomocí Africe. Stává se tady, že o sobě nemůžeme dát vědět někdy i několik měsíců. Zní to velmi podivně, ale ještě před několika lety mobily vůbec nebyly a internet byl rodící se výsadou zemí na západ od Česka. Když jsem v osmnácti letech cestoval s malagašským kamarádem, který studoval v Čechách, Nirinou Razafindrakotou, po Madagaskaru, mobil jsem ještě vůbec neměl a internet na Madagaskaru prostě nebyl. Domů jsem poslal jen pohled. Ten došel tentýž den, co jsem se po měsíci vrátil.

Když jsme se Štrůdlem cestovali v devatenácti letech stopem do Indie, mobily jsme už sice měli, ale nechali jsme je doma. V té době byl mobil něco vzácného. Například do školy, do hospody nebo na nákup se mobil s sebou nebral. No a na cestu do Indie už vůbec ne. V té době byl mobil spíše pracovním nástrojem a většina lidí u nás jej stále ještě neměla. Internet už v Indii sice měli, ale byl tak pomalý, že za hodinu sezení u  počítače to leckdy ani nenačetlo příchozí maily. O nějakém odeslání mailu nebyla ani řeč.

Když jsme o sobě chtěli dát vědět, využívali jsme služby pouličních telefonistů. V té době, v roce 1999, sedávali v Indii na ulicích chlapíci se starým telefonem, pevnou linkou, s kabelem vytaženým z domu. Telefonistovi jste nahlásili, do které země chcete volat, on si v ceníku našel sazbu za minutu, vzal do ruky stopky a odstartoval hovor. Zajímavé bylo, že hovor byl účtován až po deseti sekundách. Do deseti sekund se to považovalo za nezdařené spojení. Záměrně jsme proto volali domů, když byli rodiče v práci, a na záznamník jsme v rychlosti nadiktovali, kde jsme, kam míříme a že jsme v pořádku. Vždy jsme to zvládli do deseti sekund, a tak jsme v Indii za telefonát domů nikdy nezaplatili.

Když jsem v roce 2000 cestoval sám po indickém Ladakhu a Kašmíru, nebyli tam ani tito telefonisté, takže jsem za celou několikaměsíční cestu poslal pouze pohled. Bohužel nedošel, což se v té době stávalo také velmi často.

Jednou jsem také z Asie poslal balík. Se Štrůdlem jsme si koupili buben a nějaké další věci a taky jsme se chtěli zbavit zimních bund, které jsme potřebovali ještě v Íránu, ale v Indii už ne. Balík poslaný lodí, byl za třetinu ceny balíku poslaného letecky, takže volba padla jednoznačně na loď. Úředník na poště nás ovšem varoval, že doručení je tak padesát na padesát. Šli jsme do rizika. Balík opravdu dorazil do Čech, a to za osm měsíců, kdy už jsme byli čtyři měsíce doma. Na balíku bylo tolik razítek a exotických pečetí, že jsem si krabici musel nechat na památku. Bůh ví, kde všude ten balík byl. V Opuwe není ani signál, ani internet, je tady ale malá pošta. Posíláme tedy pohled a žehnáme mu, aby byl doručen. Dnes už ale víme, že se ztratil někde na hlavní poště v Zambii.

 

Pokračování příště…

 

(Mnoho dalších zážitků z dvouleté cesty stopem napříč Afrikou jsme zachytili v naší nové knize Cesta k branám Damašku VÝCHODNÍ AFRIKOU. Text má mimo jiné dvě základní roviny – cestopisnou a duchovní – které se potkávají před branami skutečného i mystického Damašku.)

Jak se trpaslík Ferina stal egyptským faraonem

11.04.2017

První část: Vystrašenému Ferinovi nerostou borůvky. Nakreslila Kristýna Plíhalová. [embed]https://www.youtube.com/watch?v=_TrPMw333t4[/embed]

Napříč nahou Afrikou

29.03.2017

[embed]https://www.youtube.com/watch?v=0htWrgiSf5o[/embed]

Audio pohádka Podivuhodná dobrodružství trpaslíka Feriny. Poslední část.

21.03.2017

Audio pohádka Podivuhodná dobrodružství trpaslíka Feriny. Poslední část. Napsal Ondřej Havelka, nakreslila Kristýna Plíhalová, čte Ondřej Havelka. Mluvené slovo pro nejmenší posluchače. viac »

trump, alabama, obamacare

Sedieť alebo kľačať počas hymny na americkom futbale? Neprípustné, tvrdí Trump

25.09.2017 21:57

Viac ako dvesto hráčov NFL v zápasoch tohto kola pri hymne sedelo, kľačalo alebo sa modlilo. Podľa Trumpa by malo byť státie v pozore povinné a ak to niekto nedodrží, klub by ho mal vyhodiť.

pendolino, vlak

Česi predstavili Slovákom vynovené pendolino

25.09.2017 20:00

Interiér rýchlovlaku pendolino, ktorý zabezpečuje spojenie medzi Prahou a Košicami, České dráhy výrazne obnovili.

kim, trump

Nevyhlásili sme vám vojnu, odkazuje Biely dom do Pchjongjangu

25.09.2017 19:37, aktualizované: 23:16

O tom, že USA vyhlásili Pchjongjangu vojnu, hovoril severokórejský minister zahraničných vecí. Podľa Washingtonu však ide len o dezinterpretáciu.

putin

Rusko porušuje na Kryme ľudské práva, mieni OSN

25.09.2017 18:49

Podľa misie OHCHR krajina porušuje ľudské práva vnútením ruského občianstva tamojším obyvateľom a úmyselným presúvaním stoviek väzňov a zadržaných ľudí do ruských väzníc.

ondrejhavelka

Dva roky stopem a pěšky napříč nahou Afrikou.

Štatistiky blogu

Počet článkov: 35
Celková čítanosť: 40617x
Priemerná čítanosť článkov: 1160x

Autor blogu

Kategórie