Založ si blog

Trpaslík Ferina na cestě za kouzelnou houbou

Ferina s Drápalkou nacházejí kouzelnou houbu a dozvídají se o únosu princezny. Na cestě přiberou do party divočáka Hroma. Pohádka z Českého ráje pro děti od 3 do 7 let na pokračování. Druhá a třetí část.

Část druhá: Na cestě za kouzelnou houbou

Oba dlouho kráčí do mírného kopce, až přicházejí k velkému kameni porostlému mechem. „Odpočinul bych si, Drápalko, bolí mě nohy,“ stěžuje se Ferina. Sedají si proto ke kameni, aby se opřeli a nabrali sílu.

„Kdo se to opovažuje přibližovat se k mému kameni?“ zahřmí najednou nad nimi. Oba se vylekali a přitiskli se k sobě.

„Pomóóóc,“ křičí Ferina, aniž by věděl, kdo na ně spustil. „Nejezte nás, nééé…“ křičí už oba najednou, když spatří chlupatou obludu se špičatými zuby zahnutými hrozivě vzhůru. „Drápalko, je konec… Sežere nás to, nééé…,“ křičí z plna hrdla Ferina.

„Trpaslíky ani veverky nejím, nechutnají mi,“ řekla obluda suše a nepatrně odstoupila. „Co tady vy dva vlastně hledáte?“ ptá se velký netvor. Ferina strachy nemůže mluvit, ale veverka pomalu popadá dech.

„Jdeme jenom na borůvky a chtěli jsme si odpočinout. Kdo prosím jste?“ souká ze sebe veverka. „Jsem divočák Hrom, patří mi celý kopec. Nemám rád návštěvy, takže se koukejte rychle vypařit…“ pokračuje chlupaté zvíře. Ferinovi a Drápalce se trochu ulevilo. Je to jen velký divočák, takže by nemělo být tak zle. „A jestli chcete borůvky,“ pokračuje divočák Hrom, „ty nejlepší rostou na dalším kopci, na mýtině kolem kouzelné houby. A teď už jděte, mám rád svůj klid…“

Ferina s Drápalkou vzali nohy na ramena a utíkají z kopce dolů. Však se ještě uvidíme, holenkové, pomyslel si divočák, opřel se o svůj kámen a vrátil se ke své nejoblíbenější činnosti, totiž drbání hřbetu o skálu. Když si divočák Hrom drbe hřbet, který ho tolik svědí, zapomene na všechny starosti, které přinášejí nezvaní hosté.

„Říkal jsem ti, že tady není bezpečno,“ povídá udýchaný Ferina, když doběhli do údolí.

„No jo,“ trousí ze sebe veverka, „ale co to ten Hrom říkal o té mýtině? Že je tam kouzelná houba?“ diví se.

„No jo, kouzelná houba, tak to říkal,“ potvrzuje Ferina.

„Musíme ji najít,“ vyhrkla rázně veverka.

„Ach, Drápalko, neměl jsem s tebou nikam chodit, mám takový strach,“ běduje zase trpaslík, ale i jeho trošičku zajímá, co bude ta kouzelná houba vlastně zač.

Vyrazili dál. Kráčí po hubené stezce, která se začíná zvedat vzhůru na další kopec. Cesta je to dlouhá a začíná se pomalu stmívat. „Dnes už to nestihneme, Ferino, musíme si najít bezpečné místo na přenocování,“ radí veverka.

„Nikdy jsem nespal jinde než ve své chaloupce,“ vyděsil se trpaslík a objal stromek v domnění, že mu pomůže.

„Neměj strach, rozděláme oheň, opečeme si růžovky a pořádně se vyspíme. Myslím, že zítra nás čeká pěkné dobrodružství…“ Ferina poprvé v životě seděl u ohně, baštil růžovky pod širým nebem, a přestože se tuze bál, moc se mu to líbilo. Na noc se zahrabali do suchého dubového listí, aby jim nebyla zima.

Ráno se první probudila veverka. Trpaslík dlouho nemohl strachy usnout, a tak teď vychrupuje a ne a ne se vzbudit. „Ferino, Ferino, vstávej, musíme jít. Nemůžu se dočkat, až najdeme tu kouzelnou houbu,“ cloumá veverka trpaslíkem.

„No dobře, vždyť už jdu…“ mrzutě odsekává rozespalý Ferina. Po klikaté cestě za nedlouho přicházejí k houští. Prodírají se mezi větvemi, když náhle vstupují na mýtinu.

„Hele, houba,“ křikne Ferina.

„To je toho, že byste nejdříve pozdravili a představili se vy nezdvořáci?“ řekla houba, která si hoví uprostřed mýtiny hned vedle malé tůňky. Houba má velký červený klobouk s nápadnými bílými tečkami, kterými vidí kolem dokola. Ferinovi a Drápalce je hned jasné, že našli kouzelnou houbu. „Promiňte, paní houbo, já jsem veverka Drápalka a tohle je trpaslík Ferina. Hledáme borůvky a najednou jsme se octli tady u vás.“

„Jak, jak, jak… jak to, že mluvíte, když jste houba?“ koktá Ferina.

„Víte, já vlastně nejsem houba, jsem zakletá chůva naší slečny princezny z hruboskalského království,“ říká houba.

„Chůva princezny?“ vyhrknou nechápavě Ferina s Drápalkou.

„Ano,“ pokračuje zvláštní houba, „před svátkem lesní víly se do zámku lstivě proplížil zlý kouzelník Brada proměněný za moudrou sovu, jenž měla králi radit s přípravami oslav. V noci, když všichni v zámku spali, proměnil se zpět do své hrozivé podoby a unesl princeznu i se mnou. Právě tady na mýtině mě proměnil v houbu a zmizel i s princeznou. Král je od té doby tuze smutný a vůbec nevychází ze své komnaty. Všechny výpravy, které poslal na záchranu princezny, se vrátily s nepořízenou. Tomu, kdo by princeznu přece jen zachránil, slíbil král za odměnu celý hrad Frýdštejn…“ dokončila houba.

„Hrad Frýdštejn? Vždyť tam rostou nejlepší borůvky v celém kraji. Kolem hradu je tolik borůvčí, že okamžitě zarůstají všechny cesty, které se sedláci snaží na příkaz krále udržovat,“ zasnil se Ferina, když uslyšel o hradu.

„Ferino, prober se, princeznu unesl zlý kouzelník Brada a ty myslíš na své sladké borůvky… Styď se! Musíme něco podniknout,“ pronesla Drápalka.

„Podniknout?“ zděsil se trpaslík. „Vždyť mě každý přemůže, jsem malý a slabý, měl bych se honem vrátit domů.“

„Ty strašpytle, teď to nemůžeme vzdát, musíme pomoci houbě, tedy promiňte, paní chůvě a hlavně naší slečně princezně. Od této chvíle jsme králova záchranná garda. Žádný kouzelník na nás nevyzraje,“ nadchla se veverka a svým odhodláním strhla i smutnou houbu.

„Alespoň se pokusíme,“ křičí houba a naklání se sem a tam. Jen Ferina jejich nadšení nesdílí. Ale co naplat, jít zpátky přes les do chaloupky sám nezvládne. Raději se přidá…

Část třetí: Výprava za záchranou princezny

„Paní houbo,“ začíná veverka „jak se to všechno přihodilo, povídejte, a kterým směrem potom kouzelník Brada s princeznou zmizel?“

„Došli jsme sem na mýtinu,“ vzpomíná houba, „a Brada něco mumlal pod svými dlouhými vousy. Potom vyndal ze svého pláště lahvičku se svítícím lektvarem, až nás to s princeznou oslnilo. Vychrstl na mě trochu té svítící vody, zdvihl ruce, zpříma se na mě zadíval, zamračil se a vykřikl:

Brada slouží temnému pánu, ať se houbou staneš hned,

otevírám uzavřenou bránu, vypouštím ven čarodějův jed.

Všechna moc a síla světa na hrad Housku září,

temný pán chce vidět smutek v princeznině tváři.“

„A pak z vás byla houba?“ ptá se Ferina. „Ale co když kouzelníka najdeme a on promění i nás?“ „Musíme být opatrní,“ říká veverka.

„Odešli tudy mezi vysokými skalami do myší díry. V noci byl vidět oheň z kopce Kozákova. Myslím, že všechna kouzelníkova moc pramení z toho jeho pláště,“ dodává houba.

„Všechno je mi jasné,“ přemýšlí veverka, „podle toho, co kouzelník říkal, když vás proměnil, slouží zlému knížeti z hradu Houska. Slyšela jsem, že v podhradí nikdo nežije, každý se tam bojí přiblížit. Říká se, že hrad je postaven na velmi hluboké jeskyni, která vede až do pekla. Kolem otvoru ve skále se rojí podivní zlí netvorové a útočí na všechny, kdo se přiblíží. Říká se jim houskalní prevíti.“

„Tam nejdu, ani kdyby tam rostly největší borůvky na světě,“ říká vystrašeně Ferina, ale dobře ví, že bude muset.

„Když tam půjdete a najdete princeznu, kdo vás ochrání před těmi houskalními prevíty?“ ptá se houba, která neztrácí naději, že by se vše mohlo vrátit do pořádku.

„Někdo ještě děsivější,“ říká najednou Ferina, „divočák Hrom“. Veverce se to zdá jako skvělý nápad, ale jak jen přesvědčit toho obrovitého morouse, aby jim pomohl? Houba dostává nápad. „Slíbíme Hromovi, že když přemůže houskalní prevíty, budou mu sloužit a drbat mu hřbet hrubými kameny, které se válí kolem hradu.

„To zní dobře,“ vykřikla Drápalka, „tak pojďme.“

Ferina ale nadšený není. „Neměli bychom si to ještě v klidu promyslet? Mohli bychom se třeba vrátit do mé chaloupky pod smrkem, posilnit se borůvkami, prospat se a…“

„Ferino, ty strašpytle, musíme jít,“ okřikla ho veverka.

„Já opravdu nepůjdu, Drápalko, nejsem žádný hrdina, vrátím se domů,“ souká ze sebe zbaběle trpaslík.

„Tak si běž, Ferino, zachráním princeznu sama, však on se cestou někdo přidá“ zahudrala veverka a vyrazila pryč. Ferina se polekal. Co bude dělat? Sám se zpátky ke své chaloupce neodváží a zůstat tady také nechce. Nezbývá mu, než jít s veverkou.

„No tak dobře, počkej přece, už jdu,“ křičí Ferina a vystrašený dobíhá veverku. Ta se jen směje, protože dobře věděla, jak to dopadne. „Drápalko, ať se bude dít cokoli, musíš mi slíbit, že se nakonec vrátíme do mé chaloupky pod smrkem a budeme mít dost borůvek na celou zimu. Zavřu se do chaloupky, rozdělám oheň v mém malém krbu a budu baštit a baštit až do jara,“ zasnil se Ferina.

„To víš, že jo…“ řekla klidně veverka, ale sama tušila, že celé dobrodružství může skončit úplně jinak. Ferina s Drápalkou se vrací po stejné cestě, aby našli divočáka. Jen co opustili houbu, zdálo se Ferinovi, jako by v kapradí viděl velké oči, které je sledují. Ale Ferina často ze strachu vidí různé věci… Kráčejí dlouho, až přicházejí ke známé skále. Ale divočák tam není. „Kde může být?“ zamyslela se veverka.

„Podívej, jsou tady velké stopy a vedou tamhle tím směrem,“ řekl Ferina. A opravdu. Velké zvláštní stopy se ztrácejí v kapradí. Ferinovi se to nelíbí. Tuší, že se děje něco zlého. Jdou potichu po stopách, až spatří temnou jeskyni. Ferina je strachy bez sebe. Drápalka sice miluje nebezpečí, ale ani ona se neodvažuje do jeskyně vstoupit.

Náhle uslyšeli hrozný řev. Schovali se za strom a čekají. Po chvíli vyšel z jeskyně veliký medvěd. Něco si mumlal a zmizel mezi borovice. Z jeskyně se ozývá nářek. Ferina je tak vyděšen, že nedokáže jen tak ležet za stromem, a tak nečekaně utíká do jeskyně, protože všechno se mu zdá být lepší než čekat na místě a nechat se sežrat medvědem. Drápalka se diví. Napadlo ji, že Ferina není zas takový zbabělec, když se dobrovolně vydal do jeskyně, kam se ani ona neodvažovala. Opatrně jde za ním.

„Vidíš něco Ferino?“ ptá se v jeskyni tiše veverka.

„Zatím nic, ale slyším divný nářek a jdu za ním,“ odpovídá trpaslík. Za chvilku přicházejí k podivné dřevěné mříži. Za ní naříká divočák Hrom spoutaný provazy.

„Divočáku Hrome, co se děje?“ vyhrkne veverka.

„Kde se tady berete?“ diví se Hrom. „Chytil mě hladový medvěd a chce mě sežrat k večeři, je se mnou konec.“

„Neboj,“ povídá veverka „dostaneme tě odtud a společně se vydáme na záchranu princezny.“

„Něco jsem o tom slyšel,“ říká Hrom, „jestli mě dostanete z těchto pout, půjdu s vámi a pomůžu vám.“ Veverka svými hbitými a šikovnými drápky rozdělala uzly na provazech a Ferina obíhal kolem divočáka s lanem do té doby, než ho rozmotali. „Děkuji vám, přátelé,“ řekl vlídně divočák Hrom, „od této chvíle jsme jedna parta, kterou myslím žádný kouzelník nemůže zastavit.“

„Honem ven, než se vrátí ten obludný medvěd a sežere nás všechny,“ úzkostlivě zvolal Ferina. Ostatní přikývli a utíkají z jeskyně, co jim nohy stačí.

Pokračování příště…

Z pohádky “Podivuhodná dobrodružství trpaslíka Feriny”

Právě vyšel druhý díl pohádky “Jak se trpaslík Ferina stal egyptským faraonem”. K dostání v knihkupectvích.

Jak se trpaslík Ferina stal egyptským faraonem

11.04.2017

První část: Vystrašenému Ferinovi nerostou borůvky. Nakreslila Kristýna Plíhalová. [embed]https://www.youtube.com/watch?v=_TrPMw333t4[/embed]

Napříč nahou Afrikou

29.03.2017

[embed]https://www.youtube.com/watch?v=0htWrgiSf5o[/embed]

Audio pohádka Podivuhodná dobrodružství trpaslíka Feriny. Poslední část.

21.03.2017

Audio pohádka Podivuhodná dobrodružství trpaslíka Feriny. Poslední část. Napsal Ondřej Havelka, nakreslila Kristýna Plíhalová, čte Ondřej Havelka. Mluvené slovo pro nejmenší posluchače. viac »

Vladimír Mečiar

OKS podala ďalšie trestné oznámenie na expremiéra Mečiara

26.07.2017 18:05

Občianska konzervatívna strana (OKS) podala ďalšie trestné oznámenie na Vladimíra Mečiara za ohováranie nebohého prezidenta Michala Kováča.

Germany Heavy Rain

Európu trápia búrky a záplavy

26.07.2017 17:50

Takmer tridsať ľudí hospitalizovali na východe Rumunska pre zranenia spôsobené silnými búrkami s krúpami. V Nemecku pre búrky a záplavy spevňujú hrádze.

Graf, ekonomika

Banky mierne zmenili odhad rastu Slovenska

26.07.2017 17:49

Analytici komerčných bánk mierne upravili svoj výhľad vývoja slovenského hospodárstva. Na tento rok aktuálne predpokladajú rast 3,2 %.

policia, odchodo do madarska,

Polícia v Jarovciach zadržala 11 migrantov aj prevádzača

26.07.2017 17:07

Polícia v bratislavských Jarovciach zastavila dodávku s rakúskym evidenčným číslom, v ktorej odhalila 11 migrantov. Podozrivý z prevádzačstva je 38-ročný Slovák.

ondrejhavelka

Dva roky stopem a pěšky napříč nahou Afrikou.

Štatistiky blogu

Počet článkov: 35
Celková čítanosť: 38927x
Priemerná čítanosť článkov: 1112x

Autor blogu

Kategórie