Může to znít paradoxně, ale islám fakticky pronikl do Afriky ještě před svým oficiálním vznikem, když někteří z prvních následovníků proroka Muhammada vyslyšeli doporučení, aby místo čelení pronásledování ze strany arabských polyteistů raději opustili mekkánskou oblast, přeplavili se přes Rudé moře a uchýlili se do Aksumské říše, kde v té době vládlo mnohem tolerantnější křesťanství. Stalo se tak velmi pravděpodobně již v osmém roce před novým islámském letopočtem (8 BH), tedy v roce 614 křesťanského letopočtu. Muslimská tradice tuto cestu prvních věřících nazývá první hidžrou. Do Afriky tehdy dle tradice neputovalo nikterak závratné množství následovníků – šlo patrně jen o desítky lidí, z nichž někteří se po letech vrátili do Mekky či Medíny –, ale i menší počet prvních muslimů, který se usadil v oblasti dnešní Etiopie, Eritrei a severního Somálska, dokázal přenést přísně monoteistickou víru do nového prostředí a začít ji úspěšně šířit.
V pobřežním městě Zeila (v dnešním Adenském zálivu na pobřeží Somálska) postavili tehdejší muslimové v roce 615 malou mešitu, jejíž qibla – směr modlitby – mířila k Jeruzalému, což bylo teprve po několika letech změněno na směr k Mekce. Proto se jí přezdívá mešita dvou qibel. V přístavním městě Massawa (v dnešní Eritrei) tehdejší skupina muslimů postavila nejstarší mešitu v Africe a velmi pravděpodobně i nejstarší mešitu světa – stalo se tak snad již v roce 614 křesťanského letopočtu. Malá kamenná stavba je dodnes udržovaná a poutník si ji v Eritrei může prohlédnout. Dotkne se tak nejhlubších kořenů islámu v Africe, lépe řečeno nejhlubších kořenů islámu vůbec. Připomeňme, že počátek Muhammadových zjevení se datuje do roku 610 a počátek veřejného vystupování do roku 613 (stále uvádíme křesťanský letopočet pro snazší orientaci).
Samotný vzniku islámu je určen na základě prorokovy hidžry z Mekky do Jathribu, později na Muhammadovu počest přejmenovaného na Madínat an-Nabí (Město Prorokovo), zkráceně a počeštěně Medína, v roce 622. Před vybudováním první mešity v Medíně v témže roce, vznikla na africkém kontinentu vedle mešit v Massawě a Zeile ještě mešita v Negashi (dnešní Etiopie), také snad již v roce 614.Mešity tak v Africe stály ještě před oficiálním počátkem islámu po prorokově přesídlení z Mekky do Medíny. I proto někteří afričtí muslimové hovoří o africkém islámu – je značný rozdíl mezi souslovím „islám v Africe“ a „africký islám“ – jako o tradičním africkém náboženství. S působením v Africe, konkrétně v Egyptě, jsou rovněž spjati velcí proroci islámu Ibráhím (Abrahám), Júsuf (Josef), Hárún (Áron), Músá (Mojžíš), Júša (Jozue) a Ísá (Ježíš), o nichž je řeč v Koránu. Korán také hovoří o africké královně ze Sáby, v muslimské tradici později nazývané Bilqís, která měla někdy kolem roku 950 př. n. l. vládnout právě oblasti, kde po půldruhém tisíciletí vznikly první africké (a světové) mešity.
Zdroje:
HAVELKA, Ondřej. Africké náboženské tradice: duchovní bohatství nejchudšího kontinentu. Praha: Dingir, 2025. (novinka, bestseller)
HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024.
Celá debata | RSS tejto debaty