Více pozornosti se tam dnes dostává vodunu, za jehož centrum je považován Benin. V sousední Nigérii existuje vitální náboženská tradice, která se vodunem nemálo inspirovala a také vodun sama nemálo ovlivnila – jorubské náboženství. Jorubové jej vyznávají samostatně, často ale současně s islámem nebo křesťanstvím bez vzájemného směšování jako dvě náboženství v životě jednoho věřícího (mají tak vícečetnou náboženskou identitu), a v neposlední řadě v rozličných synkretických podobách, kde za zvláštní pozornost stojí synkretismus jorubského náboženství a nigerijského chrislamu.

Jorubský náboženský festival

Jorubský náboženský festival (zdroj: Bibiire1, Wikimedia Commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license)

V jorubském náboženství zasvěcenci ovládají posvátnou sílu ase (v jorubštině aṣẹ, ve fonštině àzě) pocházející od boha Olodumara. Tuto sílu využívají jak léčitelé (k léčbě, pomoci, přivolání štěstí…), tak i čarodějové (k útokům, přivolání neštěstí…). Posvátnou sílu lze využít k rozličným účelům, záleží na schopnosti a motivaci zasvěcence.

Pobřeží Guinejského zálivu

Pobřeží Guinejského zálivu (zdroj: Ondřej Havelka)

Orišové a původce ase stvořitel Olodumar

Jorubové jsou etnikem žijícím v Nigérii (přibližně 37,5 milionu lidí), v Beninu (1,6 milionu) v Ghaně a Togu (900 tisíc) a v menších počtech v diasporách v severní Americe, v Evropě a v několika dalších oblastech západní Afriky. Jejich centrem je Nigérie – nejlidnatější země Afriky – kde tvoří přibližně 15 % tamějších obyvatel. Jorubové hovoří jorubským jazykem, který patří do voltsko-nigerské větve nigero-konžské jazykové rodiny.

Jorubská slavnost

Jorubská slavnost (zdroj: Tunde Akangbe, Wikimedia Commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license)

Klíčovou roli v západoafrickém náboženství Jorubů hrají božstva nazývaná oriša. Podle těchto božstev či duchů – orišů – se jorubské náboženství často v metonymické zkratce nazývá jednoduše oriša, v jorubském jazyce òrìṣà. Samo jorubské náboženství se v jorubském jazyce nazývá Ìṣẹ̀ṣẹ, což je spojení dvou slov znamenající „zdroj tradice“.

Jorubská maska

Jorubská maska (zdroj: Daderot, Wikimedia Commons, volné dílo)

V jorubském náboženství existuje obsáhlá rozvinutá kosmologie. Všechny lidské bytosti mají své àyànmọ́, což lze chápat jako předurčení, osud. Předpokládá se, že duch každého člověka se po smrti nakonec spojí s bohem stvořitelem, nejvyšším bohem v jorubském panteonu, jenž je nazýván Olodumar, jinak též Olorun (s významem „majitel oblohy“). Olodumar je nejvyšší bůh, největší z desítek orišů; všechna božstva – orišové – jorubského panteonu by měla být syny a dcerami Olodumareho. Jméno boha je složeninou ze slov „vlastník zdroje stvoření, jenž se nevyprázdní“.

Jorubský převozník

Jorubský převozník (zdroj: Ondřej Havelka)

Olodumar po stvoření světa seslal oriši vedené Obatalou, aby dotvořili podmínky pro lidský život. Obatala podle tradice také založil město Ife, které je dodnes považováno za centrum jorubského náboženství a město svaté. Zde měl Olodumar přivést do bytí první lidské bytosti; stvořil je z hlíny a poté obdařil dechem života. Město je Joruby chápáno jako kolébka lidské existence a jeho současný název je Ile-Ife.

Jorubové při náboženských úkonech

Jorubové při náboženských úkonech (zdroj: Dierk Lange, Wikimedia Commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic license)

Posvátná síla ase

Ase je v jorubském náboženství všeprostupující mocná síla, na jejímž základě lze způsobit změnu, přičemž původcem ase je Olodumar. Veškerá existence je na této síle podle Jorubů zcela závislá. Zasvěcenec, který je schopen ovládat ase, se nazývá alaase. Disponibilita s ase pro běžného věřícího závisí mimo jiné na morálně dobrém jednání ve prospěch společnosti (iwa-pele), což rovněž jedince harmonizuje s ori. Původce ase, bůh Olodumar, je spojován se Sluncem, a stejně jako život není myslitelný bez Slunce, nemůže podle Jorubů nic existovat bez jisté míry aseAse se ve spirituálním světě skví jako sluneční záře ve světě materiálním.

Magická jorubská soška božstva Šapona

Magická jorubská soška božstva Šapona (zdroj: James Gathany, Wikimedia Commons, volné dílo)

Síla ase je sama o sobě neutrální – nelze ji označit za dobrou či zlou – a záleží na motivaci zasvěceného, který dokáže sílu usměrňovat podle svých pohnutek. Tato všeoživující energie dokáže léčit, vyživovat, stejně jako zabíjet a destruovat. S tím však také souvisí přesvědčení vyznavačů jorubského náboženství, podle kterého existuje vyšší řád, podle něhož je vše udržováno v dokonalé rovnováze a harmonii.

Jorubský náboženský festival

Jorubský náboženský festival (zdroj: Portal Ifá na Nigéria, Wikimedia Commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International)

Podle této teze platí, že pokud někde čarodějný žrec vykonal pomocí ase zlý skutek (např. zabití vytipované oběti za finanční odměnu), byl jen nástrojem v harmonizaci celého stvoření, neboť jinde bylo díky ase vykonáno dobro, a čaroděj tak pouze vyvážil vychýlení řádu.

Symbol jorubského náboženství

Symbol jorubského náboženství (zdroj: Oramfe, Wikimedia Commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license)

Na závěr dodám, že spolu s ovládáním síly ase jorubští zasvěcenci používají také magická zaříkávadla , díky nimž je síla ase často aktivována. Lze říci, že posvátné energie hrají nejen v jorubském náboženství, ale obecně v celé subsaharské západní Africe poměrně zásadní roli a věřící jim přikládají značnou moc, pročež se těch, kdo jimi dokáží disponovat, také obávají.

Jorubská věštecká deska v průběhu věštby

Jorubská věštecká deska v průběhu věštby (zdroj: 4toscenethesis, Wikimedia Commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International licens)

Zdroje:

HAVELKA, Ondřej. ČESKÝ ROZHLAS Amulety s verši Koránu pokapanými kohoutí krví: Afrika s religionistou doktorem Havelkou • mujRozhlas

HAVELKA, Ondřej. Africké náboženské tradice: duchovní bohatství nejchudšího kontinentu. Praha: Dingir, 2025. (novinka, bestseller)

Obrázok blogu

(zdroj: Ondřej Havelka)

HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024. (dotisk, bestseller)

Obrázok blogu

(zdroj: Ondřej Havelka)