Milí přátelé původních afrických kultur a náboženství – rád bych vás pozval k četbě nové knihy s názvem Africké náboženské tradice, kterou jsme aktuálně vydali v nakladatelství Dingir.
Proč věnovat pozornost knize Africké náboženské tradice?
Jestliže úvod předešlé monografie s názvem Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika začíná tvrzením, že Afrika je v náboženské oblasti nesmírně bohatá, látka v této monografii, která na právě zmíněný první díl volně navazuje, tvrzení opět verifikuje. V prvním díle této rozsáhlejší práce věnované africkým náboženstvím jsme zkoumali zejména co do počtu věřících největší a také nejznámější africká náboženství včetně některých unikátních synkretismů a eklekticismů. Otevřeli jsme ovšem také kapitolu věnovanou méně známým africkým náboženstvím a náboženským jevům — a právě v nich tkví těžiště tohoto druhého dílu. Věnujeme se v něm většímu počtu tradičních afrických náboženství, o nichž ovšem často neexistuje téměř žádná zahraniční — a jednoznačně (kromě autorových článků a několika čestných výjimek) žádná česky psaná — literatura. Autor monografie se ovšem při svém terénním výzkumu s těmito málo známými, počtem vyznavačů a šíří nauky skromnějšími náboženstvími setkal a nashromáždil mimořádně zajímavé informace, které doplňují pestrou mozaiku náboženského života v Africe.
Některá z nich byla v minulosti velmi rozvětvená, ovšem v průběhu času podlehla konkurenci jiných náboženství, a protože neměla písemně zaznamenanou nauku, dochovaly se z ní v dožívající ústní tradici jen fragmenty. Mnohé informace o těchto tradičních náboženstvích přežívají v ryze islámských či křesťanských afrických společnostech jen díky mimořádné úctě Afričanů k předkům. Skutečnost, že daná náboženství často nemají mnoho stoupenců (většinou koexistují vedle silnějších systémů v rámci vícečetné náboženské identity nebo v synkretizované podobě), že nelze o nich zjistit více informací nebo že rozsáhlejší nauku zkrátka nemají, jim neubírá nic na významu pro celkový obraz africké religiozity. Pokud jsme se v prvním díle této série věnovali kromě primární religionistiky také teologii a teologické etice, v tomto díle se soustředíme úžeji na cíle religionistické, a tedy na neutrální představení (oproti prvnímu dílu většího počtu) dalších afrických náboženství a náboženských praktik. Přestože tato monografie navazuje na monografii předchozí, lze obě s užitkem číst i samostatně.
Zatímco v předešlém díle jsme věnovali první kapitolu početně největšímu náboženství v Africe — totiž africkému křesťanství, následovanému africkým islámem —, v tomto díle je volba struktury jiná, neboť všechna zde představovaná náboženství jsou početně menší a rozložení volíme jednoduše tak, aby byla za chována pestrost pro čtenáře. Kapitoly jsou v porovnání s předešlou monografií kratší a je jich více.
Metoda práce
Metoda zůstává stejná jako v předešlé monografii: problematika představení afrických náboženství českému čtenáři je zpracována skrze vlastní dlouhodobý terénní výzkum podepřený odbornou literaturou. Autor strávil v Africe mezi lety 2001 až 2024 celkem tři roky a procestoval více než tři desítky afrických zemí napříč kontinentem. Metoda výzkumu — centralizovaná do zúčastněného pozorování náboženských obřadů a strukturovaných i semistrukturovaných rozhovorů s představiteli i prostými věřícími zkoumaných náboženství — je rozšířena o sledování vývoje reality afrických náboženství, které umožnilo dvacet let intenzivního studia afrických náboženství a cestování po celé Africe. Cenným zdrojem literatury byla pro autora stáž v knihovně Papežské univerzity svatého Tomáše Akvinského v Římě i pobyty na káhirské Univerzitě Al-Azhar, jihoafrické University of Johanesburg a návštěvy knihoven v mauretánském Chinguetti a malijském Timbuktu. Celou monografii opět prostupuje snaha dát prostor zejména africkým myslitelům a čerpat z jejich monografií, článků a příspěvků na konferencích.
Cíl monografie
Cílem této monografie je přiblížení pestrého náboženského života dosud více či méně (z pohledu religiozity) přehlíženého kontinentu našemu čtenáři. Autor stále objevuje nová tradiční náboženství, kulty, synkretismy i eklekticismy a čím více se jim věnuje, tím větší bohatství africké religiozity nachází. Jestliže někteří křesťanští misionáři ve druhé fázi christianizace Afriky neváhali tvrdit, že Afričané až do příchodu křesťanství nedokázali v subsaharské Africe rozvinout žádné náboženství a jednalo se u nich jen o pověrečné čarodějnictví, pravda nemůže být vzdálenější tomuto hanebnému výroku. Počtem a variabilitou tradičních náboženství, ale rovněž jejich komplexností a šíří nauky je Afrika dost možná nejbohatším kontinentem světa. Cílem knihy je podložit toto tvrzení, přispět k objektivizaci pohledu na tradiční africkou religiozitu a maximálně čtenáře obohatit.
Přínosy monografie
Autor práce je na základě pečlivých rešerší zahraniční literatury přesvědčen, že u některých málo početných etnik žijících ve velmi nedostupných (a také nebezpečných) oblastech dělal terénní výzkum zaměřený na jejich náboženství jako první badatel. To jistě neznamená, že jej nepředešli etnologové, kulturní antropologové, etnografové či cestovatelé, ale badatelé zaměření na náboženství přinejmenším u několika etnik opravdu nikoli.
O některých dalších málo známých tradičních náboženstvích sice tu a tam probleskla krátká informace v některém ze zahraničních odborných článků, ale ucelená nauka popsaná v monografii dosud chyběla. Autor věří, že práce je přínosem nejen v našem prostředí, ale i na poli mezinárodního bádání, což dokládají anglické překlady některých kapitol vydané v prestižních odborných časopisech s celosvětovým dosahem. Monografie je určena především religionistům, afrikanistům a zájemcům o náboženský život v Africe. Mnohá zde představená náboženství jsou nejen v českém, ale i ve světovém kontextu nahlédnuta prvně.
Zdroj:
HAVELKA, Ondřej. Africké náboženské tradice: duchovní bohatství nejchudšího kontinentu. Praha: Dingir, 2025.
Celá debata | RSS tejto debaty