Tajemný abwoi. Nigerijský kult hlasu předků

8. januára 2025 17:37, Prečítané 826x, ondrejhavelka, Nezaradené

Abwoi je tradiční africké náboženství, či přesněji kult mužských předků, kteří jsou neviditelní, ale jejich hlasy jsou – podle věřících – slyšitelné.

Výhradně mužský kult je rozšířen především u nigerijských Nenzitů. Legenda vypráví, že Anghánci přišli do oblasti Kanai, aby oplakali smrt svého mudrce Kura Yanga a jak u nich bylo zvykem, pohřeb doprovázel obřad kultu abwoi. Místní lidé obřadu přihlíželi a rituál přejali.

Zakázaná svatyně

Podle abwoiské tradice mají ženy zakázáno vstupovat do svatyně a tančit během náboženských obřadů. Do svatyně smí pouze dospělí muži, kteří prošli iniciačním rituálem. Atyapové pořádali (a leckde v Nigérii stále pořádají) celou řadu slavností abwoi, největší je tradiční novoroční festival Ayet. Během tohoto festivalu je zakázáno trestat děti, jakkoli by své rodiče zlobily. Kdo by zákaz porušil, musel by obětovat dvě kozy, což rozhodně není (v jedné z nejchudších zemí světa) malý trest. Úmrtí a svatby jsou v tomto období považovány za špatné znamení. Během společného obřadního shromáždění, které obvykle trvá týden, přináší celá komunita oběti ve formě pokrmů a nápojů, někdy také peněz.

Při hlavním rituálu vypije Agwam Abwoi (hlavní kněz) trochu piva z asumu (malého džbánu) a poprosí předky o dobrý zemědělský rok. Starší zasvěcení muži jsou ve svatyni, zatímco mladší muži a ženy zůstávají venku. Jakmile začnou mladší muži tančit, ozývají se hlasy „duchů“ abwoi. Sofistikované zařízení simulující hlasy duchů je vyrobeno z tykve, bambusových stonků, pavučin a dalších předmětů, aby byl vyvolán zvukový efekt hlasu ducha vycházející ze svatyně. Toto zařízení mají znát pouze muži, kteří jej nesmí prozradit ženám.

Iniciace

Chlapci jsou do kultu abwoi iniciováni ve věku kolem deseti let. Při iniciaci jsou chlapci pět dní ve svatyni, učí se tradované legendy a jsou zasvěcováni do výroby sofistikovaného zařízení, které simuluje hlas duchů. Toto tajemství nikdy nesmí prozradit ženám. Ty celou věc samozřejmě znají, ale přijímají svoji úlohu předstírat neznalost. Dnes se jedná o jakousi kulturní hru, která je součástí tradiční identity a lidi vzájemně spojuje. Chlapci jsou varováni, že pokud prozradí tajemství ženě, budou zbiti a odvlečeni hluboko do lesa.

Po pěti dnech strávených ve svatyni jsou chlapci odvedeni k řece k jakési formě křtu, přičemž jejich hlavy se potírají aamyiaakonem (mahagonovým olejem). Poté se vrací ke svým rodinám. Lidé vypovídají, že v průběhu iniciace chlapce pozře abwoi a nově jej vyvrhne jako dospělého.

Legendy tvrdí, že každý ze zasvěcených chlapců, který dříve prozradil pravdu o hlasu duchů kultu abwoi, byl odveden do svatyně a souzen. Pokud byl shledán vinným, jeho otec si posypal hlavu popelem. Poté byl chlapec nabodnut na ostrý kůl (což byla forma popravy za zvlášť závažné zločiny). Ženám bylo oznámeno, že chlapce spolkl abwoi.

Kursak

Tanečník v tradičním oděvu se nazývá kursak. Muž, který má nosit oděv kursak musí být morálně čistý člověk, jinak by se mu – podle tamější víry – kursak zažral do kůže.

Ve svatyni se nesmí jíst ani pít tradiční pivo či víno bez povolení hlavního kněze. Kdo by pojedl či popil bez povolení hlavního kněze, byl by ze společenství vyloučen jako hříšník.

Více v knihách:

HAVELKA, Ondřej. Cesta k branám Damašku východní Afrikou. Praha: Akbar, 2016.