ThLic. Mgr. Ondřej Havelka, Ph.D., MBA

Uctívání posvátného býka ve starověkém Egyptě je zdokumentováno již v období 1. dynastie (3100 až 2890 př. n. l.), například na zadní straně Narmerovy palety z 31. stol. př. n. l., ovšem jeho kořeny prorůstají skrze předdynastickou dobu (5500 až 3100 př. n. l.) kamsi do mlhavého období, kam nás zve současná archeologie například v egyptské lokalitě Nabta Playa s průhledy k náboženskému kultu býka z počátku 6. tis. př. n. l., nebo v libyjském Fezzánu s jeskynními malbami prolamujícími mnohá tisíciletí snad ještě hlouběji. Další pravěké doklady uctívání býka nalezneme v nigerském Adrar Bousu a alžírském Mankhoru. Ve všech zmíněných lokalitách se nacházejí vztyčené megalitické monumenty, pod které byl rituálně usmrcený býk pohřben.

Zdá se, že již v těchto pravěkých společnostech vyskytujících se napříč Saharou, která ovšem tehdy zdaleka nebyla suchou pustinou jakou je dnes, mělo obětování býka hluboký náboženský význam. Býk byl rituálně poražen zavedeným způsobem, jeho maso bylo přítomnými snědeno a zbytky zvířete byly pohřbeny do hrobky pod kruhovým kamenným monumentem. Při archeologických vykopávkách na místech těchto pravěkých kamenných staveb byly nalezeny i další obětní dary, například mušle.

Podle nálezů v oblasti dnes známé jako Nabta Playa v Egyptě se zde objevovaly sezónní lidské tábory od 9. tis. př. n. l. Kolem roku 6 800 př. n. l. zde lidé začali vyrábět keramiku. (Mimochodem v současném Mali se nalezla keramika nejstarších společností z 10. tis. př. n. l. To dokládá fascinující kulturní historii Afriky nejen v oblasti Nilu.) Přibližně v polovině 6. tis. př. n. l. se zde usadila nová společnost, která měla komplexní kulturní systém s do té doby nevídaným stupněm organizace. Tato společnost praktikovala rituální pohřby býků v hliněných hrobkách zastřešených hrubými kamennými kryty.

Podle vlivné hypotézy je kult posvátného býka z oblasti Nabta Playa prapočátkem staroegyptského kultu bohyně Hathor. Ta byla uctívána jako kraví bohyně nejméně od počátku 3. tis. př. n. l., patrně ale její kult pamatuje již krále Štíra někdy na konci 4. tis př. n. l. Hathor byla později chápána jako svůdná bohyně lásky, hudby a tance. Bohyně s kravími rohy někdy zobrazovaná v průsvitné říze.

Posvátný býk byl ve starém Egyptě znám jako Apis (nebo též Hapi či Hapis) a jedním z významných center jeho kultu bylo město Memphis. Kult býka se rozvinul také v dalších částech tehdejšího kulturního světa, ovšem těm se zde nevěnujeme – soustředíme se na severní Afriku.

Hovězí dobytek hrál v tehdejších saharských společnostech významnou roli ukazatele sociálního statutu rodiny, užíval se jako svatební věno nebo také jako ceněné platidlo ve výměnném obchodě. (Dokonce ještě dnes kupují Surmové a Mursiové žijící na hranici Etiopie – Jižní Súdán samopaly kalašnikov ve výměnném kurzu jeden samopal – jedna kráva. Mursiové z Etiopie dodávají dobytek, Jihosúdánci na oplátku dodávají zbraně.) Pokud hovoříme o pravěkém kultu býka, dotýkáme se období tisíců let před prvním zapsaným symbolem, znakem či slovem a jsme tedy odkázáni pouze na dochované jeskynní malby, obsah nalezených hrobek, fragmenty megalitických staveb a pomocí nám též může být později dobře zdokumentovaný egyptský kult býka zvaného Apis, který patrně z tohoto pravěkého kultu také vzešel.

Býci byli mnohé tisíce let před naším letopočtem v severní Africe uctíváni jako inkarnace plodnosti, života a síly. Tomu odpovídá i časté ztvárnění býka v útočné pozici. Zdá se, že kult býka byl rozšířený na obrovském území a teprve v důsledku aridizace Sahary se spolu s tehdejšími environmentálními migranty usadil zejména na březích životadárného Nilu. Megalitické stavby nad hrobkami býků se snad později staly vzorem pro hrobky náčelníků a panovníků. Na počátku byl patrně kult posvátného býka ztělesňující nebeskou plodnost a božskou sílu.

Více v knihách:

HAVELKA, Ondřej. Cesta k branám Damašku východní Afrikou. Praha: Akbar, 2016.

HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024.

SŮVOVÁ, Zdeňka. Býčí kult v severní Africe. In: POKORNÝ, Petr a kol. Afrika zevnitř: kontinentem sucha a věčných proměn. Praha: Academia, 2016, s. 187–188.

Audio zdroje:

HAVELKA, Ondřej. Český rozhlas – Vltava. Tělesné modifikace s doktorem Havelkou. Praha, 2024.

HAVELKA, Ondřej. Český rozhlas – Radio Wave. Amulety s verši Koránu pokapanými kohoutí krví: Afrika s religionistou Havelkou. Praha, 2023.

HAVELKA, Ondřej. Český rozhlas – Radio Wave. Obraz padlého anděla v abrahámovských náboženstvích. Praha, 2022.